Výlet Karavany do Cannes přes Stelvio Passo

Je tomu už pomalu rok, co jsme se vydali na první cestu se  zapůjčeným Karavanem. Řekl jsem si, že naši cestu zkusím popsat a napíšu tedy můj první cestopis. Vystartovali jsme po obědě z Turca.  Na dálnici jsme zařadili pátý rychlostní stupeň a pustili jsme se směrem na Bratislavu, kde jsme naložili dalšího člena posádky, dokoupili potraviny a vydali se směrem na Innsbruck.Jelikož jsme byli dva páry, chlapi se mohli za volantem střídat. Ten co právě neřídil, si mohl pospat. Je to sice zakázáno, ale policisté nás naštěstí nechytili. Cestovali jsme celou noc a nad ránem jsme zastavili v Landecku. Chvilku jsme si odpočinuli a dále pokračovali směrem na Lago di Resia. Tam jsme si dali snídani s pěkným výhledem na věžičku. Po snídani a pěkné procházce jsme pokračovali směrem na Passo Stelvio-Stilfserjoch do nadmořské výšky 3000 mnm a užívali jsme si krásné panorama ze všech stran.

Těsně pod vrcholem sedla Passo Stelvio-Stilfserjoch jsme si udělali oběd s nádherným výhledem. V takových chvílích si vždy uvědomím, proč karavaningu tak miluji!V sedle Passo Stelvio-Stilfserjech začalo akorát pršet, tak jsme si ani neužili menší turistické centrum se stánky, které jsou plné suvenýrů, párků  a vařené kukuřice. Pustili jsme se rovně dolů a dosud lituji, že pršelo a nemohli jsme jet na kolech. Naší další zastávkou, i když neplánovanou bylo jezero Lago di Como,které vytvořily strmé svahy Alp a nasbírali dostatek vody. Jezero je tak velké, že svou rozlohou patří mezi třetí největší v Itálii a hloubkou 410 m patří mezi nejhlubší v Evropě.Jeho břehy jsou většinou strmé, skalnaté a vysoké.
Nezdrželi jsme se zde příliš dlouho, protože jsme se těšili na moře, protože byla polovina června. Pokračovali jsme směrem na Lecco přes Milán. Zastavili jsme asi 30 km směrem na Nice kolem půlnoci. Bylo cítit ve vzduchu krásnou vůni moře a šumění vln. Ráno jsme pěkně posnídali, někteří i vykoupali a pustili jsme se dále směrem na Monaco. Cesta podél pobřeží byla pomalá,ale zajímavá s občasnými výhledy na moře. V Monte Carlu byl menši problém s parkováním, už jsme se domnívali, že nic nenajdeme. V poslední chvíli jsme uviděli volné místo vedle Lotuse. Po pěkné procházce po Monte Carlu jsme si to zamířili do našeho apartmánu v centru. Na druhý den jsme si to zamířili do Nice a dále jsme pokračovali do cíle naší cesty Cannes. Našli jsme si pěkné místo2 metry od pláže a přitom jsme byli v centru města. Velmi se nám tam líbilo až na ceny v restauracích.

V Cannes to stále žije a centrum se vyplatí určitě podívat. Nepotřebovali jsme ani kemp 1 km od místa, kde jsme stali bylo servisní parkoviště pro karavany. Takže, doplnit vodu a vyprázdnit odpadní nádoby nebyl problém a dalo se platit kartou non-stop. Večerní posezení při vínečku bylo velmi příjemné. Po třech dnech na jednom místě nás to však začalo nudit a řekli jsme si, že bychom mohli ještě navštívit   něco nového. A tak se také stalo z Cannes jsme to zamířili do Itálie na cíp Porto Venere. Kamarád mi toto míst chválil, tak jsme dali na jeho doporučení.Zaparkovali jsme cca 1km od vesničky Porto Venere a dojeli jsme tam na kole. Je to malá vesnička, kterou navštěvuje mnoho turistů ale nemají místo pro parkoviště proto se musí parkovat trošku dál od vesničky. Kolo však není jediná možnost jak se tam rychle dostat, pravidelně jezdí i místní doprava.Cesta zpět byla už za tmy, romantická jízda. Uběhla rychle jako voda. Ráno jsme vyrazili a odpoledne jsme už byli v Rakousku na Neusiedlersee. A odtud to je domov už jen skok. V Sučanech jsme auto vyčistili a předali zpět do půjčovny.